Už zase jsem na to zapomněla :D Drom,ještě,že tě mám! :)... no,moji milí, tohle je moje charakteristika...nevím,jestli je pojatá jinak, spíš asi ne a co se týká dvou povinných položek (vzor,vzdor) úplně jsem na ně zapomněla,takže tam nejsou :D což samozřejmě může být rovnou bráno jako ten vzdor :D
Pokud se vám líbí, tak hlasujte TADY!!! :), Gigi
P.S. Drom zveřejnila původní verzi, kterou jsem před odesláním do soutěžě ještě upravila,takže tohle je ta soutěžní :)
Pane, pojďme si hrát...na pravdu
Asi před týdnem mi jeden můj známý řekl, že jsem tajemná a evidentně nedůvěřivá. Upřímně, celkem s ním souhlasím, i když myslím, že to byl pouhý projev jeho gentlemanství nebo možná toho, že mě pořádně nezná.
Chci vám tady vůbec psát svou opravdovou charakteristiku? Se všemi světlými a temný stránkami, dvojčaty, možná i trojčaty? Asi bych měla, protože jinak by to nemělo smysl. Navíc, kdybych napsala jen to, že jsem slušná milá holčička, lhala bych, a ač mám padesát tisíc chyb, tak nelžu - většinou.
Jak podat charakteristiku sama sebe jinak? Zapeklitý úkol. Ne, dobře, konec zdlouhavého obcházení kolem horké kaše. I když i tohle už vám o mě možná něco prozradilo.
Poslední dobou zjišťuji, že jsem vážně nehorázná mrcha a klidně vám seženu houf svědků, jestli mi nevěříte. Oni by to možná dobrovolně nepřiznali, protože mě mají příliš rádi, ale v hloubi svých soucitných naivních dušiček to už jistě uznali.
Jestli jsem nedůvěřivá a tajemná? Nedůvěřivost ke mně rozhodně patří, asi jako sníh k zimě a sálající slunce k létu. Jestli je to dobře? Ano i ne - diplomatická odpověď. Ne, když si to vezmete kolem a kolem, zdravá nedůvěřivost, asi tak, jako zdravá žárlivost, ještě nikoho nezabila, a dokonce mnoho lidí ušetřila pomyslného spálení ohněm. Co se týká tajemnosti, nebudu si nijak fandit. Znám tolik holek, které si myslí, že jsou nejtajemnější kočky na světě, že už mi to přijde jako nějaká davová vlastnost!Takže, i kdybych byla nakrásně tajemná, tak to nepřiznám, protože nechci být jako ty zástupy husiček, které si to o sobě myslí.
Ano, tím se tak trochu oklikou dostávám k originalitě. Chci být originální, snažím se o to a myslím, že mi to i celkem vychází. Jasně, že někdy se chovám jako ovce a bezhlavě následuji dav. Třeba když se ve vlaku začnou téměř všichni oblékat ve stejnou chvíli.
Bývá to vtipné.
Bývá to vtipné.
Co dál? Mysli, mysli, mysli! Dobře, co byste řekli na trochu arogance a sobeckosti? Nelíbí? Smůla, protože právě tyto dvě vlastnosti jsou mi velmi blízké. Arogantní nebývám schválně, mnohdy si to ani neuvědomím a dovídám se to až zpětně z reakcí mých přátel. Hrůza! Máte vlastnost, o které v podstatě ani nevíte. A že jsem sobecká? Jsem, a co? Proč bych nebyla? Holt existují situace, kdy člověk musí být sobecký a nechovat se jako samaritán, jehož jediným životním cílem je rozkrájet se pro všechny kolem sebe.
Freedom and independence. Svoboda a nezávislost! Kdybych nemilovala Armageddon,
přivlastním si to jako svoje motto. Chci a mám svou svobodu a nezávislost! Asi je to nějaká moje závislost nebo co! Samozřejmě, že i tohle má, jako všechny závislosti, své nevýhody. Nejvíc si to uvědomuji právě teď kolem Vánoc. I takový "tvrďák" jako já někdy potřebuje objetí a polibek. Ne od rodičů nebo sourozence. Však určitě víte, jaký druh objetí
myslím.
přivlastním si to jako svoje motto. Chci a mám svou svobodu a nezávislost! Asi je to nějaká moje závislost nebo co! Samozřejmě, že i tohle má, jako všechny závislosti, své nevýhody. Nejvíc si to uvědomuji právě teď kolem Vánoc. I takový "tvrďák" jako já někdy potřebuje objetí a polibek. Ne od rodičů nebo sourozence. Však určitě víte, jaký druh objetí
myslím.
Jak se blížím ke konci, je čím dál tím těžší něco vymyslet. Moment, něco by se přece jen ještě našlo. Vždycky jsem si myslela, že jsem strašně samotářský člověk nebo lépe řečeno, že mi nevadí, když jsem sama. A co jsem zase poslední dobou zjistila? Přesně tak - není to pravda! Potřebuji kolem sebe lidi, ne všechny lidi, ale hlavně ty, které mám ráda a kteří mají rádi mě. Lidi, se kterými můžu probrat blbinky i vážné věci. Lidi, se kterými můžu jít na pivko, ale i na kafe. Lidi, kteří mi nabídnou cigaretu, ale i ty typu "prosím tě, nekuř". A jsem ráda, že je mám. Přiznávám! Potřebuji mít přátele. Není to slabost, není to hloupost. Je to tak! Každý potřebuje přátelé
a čím dřív to lidi připustí, tím líp pro ně.
a čím dřív to lidi připustí, tím líp pro ně.
Závěr? Jsem ze sebe naprosto zmatená, takže nevím, jestli tohle vůbec byla charakteristika nebo jen proud mých myšlenek vyjadřujících, jaká jsem. No, jaká si myslím, že jsem. To sedí víc, protože už teď mě napadá hned několik lidí, kteří se mi budou určité pasáže snažit vyvrátit. I tak ale doufám, že to neudělají, protože, ano zakončeme to pomocí klišé, já si myslím, že taková jsem.


Právě to klišé na konci je takové... Pěkné XD Moc se mi to líbilo. Číst na tomhle blogu je potěšení.