Nazdááár děti moje...:D tohle sice není dílko k literární soutěži, jak sem psala, ale je to takový malý fejetonek, který sem napsala pro mého milovaného bratra jako domácí úkol..:D mno téma je myslím zjevné, nebudu ho teda znovu opakovat (jo, opravdu je to to, které je v nadpise..:D).. kdyby chtěl někdo kritizovat styl mého pisatelství, než si otevřete pusku, ráda bych informovala, že sem se snažila použít natoká slova a takový styl, aby paní profesorka z bráchovi školy (IT :D) nepoznala, že to nepsal on..:D nemusím asi říkat, že se mi to nepovedlo..:D mno jde o kraťounkou věc, zabere vám to možná pár minutek, tak se kdyžtak koukněte a komentujte..:D ačkoli mě asi fakt víc potěší to, že se jen kouknete a snad zasmějete..:D dík za případné komenty, Vaše Dromedka :-*Btw. opravdu to měl být hodně krátký fejeton..:D
Ranní ptáče dál doskáče
Znáte to. Ti mladí. Už tisíckrát jsem své náctileté dětičky nutil ráno vstávat z postele. Prosil jsem, vyhrožoval, ba dokonce i sliboval. Ale ne, nic nepomohlo. S nimi by totiž nepohnul ani celý obsah muničního skladu.
Kam se podělo to slavné rčení našich prababiček - ranní ptáče dál doskáče? Kam zmizela radost z nadcházejícího dne plného nových možností a čerstvého, nezkaženého vzduchu? Kde se schovává krása zážitků při pohledu na vycházející slunce? Já přesně vím kde - pod peřinou. Zalezla tam společně se všemi dnešními mladými. Prý naše naděje, pýcha budoucnosti.
Pche! Kde jsou ty časy, kdy jsme my byli mladí? Kdy jsme bez pomoci budíku, telefonu či dokonce drastických metod rodičů jen tak, za zvuku kokrhání kohouta, hbitě vyskakovali z postelí? Nikdo z nás se nikdy nemusel podrobovat vyhrožování našich rodičů. Ne, protože my byla ta ptáčata, čile a vesele jsme si užívali života, skákali jak nejdále to šlo a nikdy nás nenapadlo vyspávat až do poledne. Kam svět spěje, pokud jedinou touhou dnešní mládeže je spojit slavnostně oběd se snídaní? Kam ukazuje ruka budoucnosti, když za pár let nebude stačit ani tucet budíku na vzbuzení jednoho teenagera?
Ale ne… teď ráno opravdu nemá smysl nad takovými věcmi uvažovat. Dvakrát se zhluboka nadechnu, zaklapnu všechny tři své budíky a přetočím se na bok. Komu by se taky chtělo vstávat v tak nekřesťanskou hodinu.


to je dobré =o)))