close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

11. kapitola - Někdo asi dospěl...(4.část)

27. prosince 2008 v 19:35 | Gigi |  Never say never
poslední část:-) pouze této kapitoly, podotýkám:-D



Po půl hodině měla Rebecca pocit, že další půlhodinu už venku prostě nevydrží. Už se byla podívat na náměstíčko, kde skřítci zpívali koledy, znovu se prošla k Chroptící chýši a začínala jí být pořádná zima, protože nebe se zatáhlo a z lehkého sněžení se stala pěkná chumelenice. A pak taky všude viděla Siriuse. Ne přímo jeho, ale stačilo jí zahlédnout černovlasého kluka a myslela, že je to on.

"A dost! Jde se do lesa. Tam bude klid a žádný Sirius Black," rozhodla se polohlasně, utáhla si šálu a vydala se k nedalekému lesíku.

Hned pod prvními stromy Beccu obklopilo mírumilovné ticho. Se spokojeným úsměvem se dívka začala brouzdat spadaným listím a lehkou vrstvou sněhu, kterou rozložité koruny stromů nechaly dopadnout na zem. Tiše si začala pobrukovat svou oblíbenou koledu a cítila se tak dobře jako už dlouho ne.

Po chvíli se za ní však ozvaly čísi kroky a černovláska se vylekaně otočila.

"Pane Bože, za co mě trestáš?" zaúpěla k obloze, protože kousek před sebou spatřila Siriuse.

"To je ale nadšení," prohodil Sirius ironicky a zamířil k Becce.

"Ty se mi divíš?"

"Vůbec ne. Být tebou taky bych se nechtěl vidět, " odpověděl Sirius zcela upřímně.

"No, když jsme se tak hezky shodli, určitě ti nebude vadit, že odejdu."

"Nebude mi to vadit, protože ty nikam nepůjdeš. Nepustím tě," prohlásil Sirius a na potvrzení svých slov popadl Rebeccu do náruče.

"Nech mě být!" prskla po něm Rebecca.

"Ne!"

"Proč?"

"Chci s tebou mluvit."

"Není o čem. Myslím, že oba víme, jak tom s tím druhým jsme."

"Je fakt, že já to vím, ale ty ne."

"Prosím? Já moc dobře vím, jak na tom jsem. Prostě jsi vyhrál sázku a tím je pro tebe kapitola s názvem Rebecca Cooperová uzavřená. Teda, pardon, uzavřená bude až splním tvůj úkol. Proto jsi přišel? Chceš to hned teď a tady?" zeptala se Rebecca hořce a do očí se jí nahrnuly slzy.

"Rebecco, mohla bys mě nechat domluvit, než mi začneš sdělovat své závěry?

"Fajn," kývla Rebecca a najednou jí připadalo, že se Sirius chová nějak dospěleji. Dokonce ji i pustil, aby měla možnost odejít, což ale neudělala.

"Když jsme se spolu mluvili naposled, řekla jsi, že mě miluješ. Nevrť hlavou, sama víš, že je to pravda a žes to neřekla jen tak. A já se zachoval jako totální vůl. Nechal jsem tě odejít, což je neodpustitelná chyba, kterou znovu neudělám, takže mě vyslechni, i když mi třeba nebudeš věřit."

Rebecca na Siriuse zírala jako by spadl z višně. Vážně se jí chystal říct to, co si myslela? Sice to bylo u člověka typu "pan Black" vyloučené, ale co kdyby...

"Becco," začala Sirius a zhluboka se nadechl, "miluju tě a chci být s tebou, chci s tebou jít na ten ples a chci se vykašlat na tu pitomou sázku."

"Ne... to prostě...ne! Já... nevěřím, žes tohle řekl. Já nemůžu... i kdybys to myslel vážně... nemůžu... t - tys mi ublížil, jsi ten největší děvkař, jakého znám... nevěřím ti, takže s tebou nemůžu být."

"Rebecco, myslím to vážně! Jsi první holka, se kterou to myslím vážně. Věř mi!"

"Ne, to nejde... miluju tě a chci být s tebou, ale bojím se. Nechci zase trpět, prostě nechci a s tebou mě nic jiného nečeká."

Tohle Sirius nečekal. Ano, věděl, že mu hned nepadne kolem krku, ale že bude až takhle odmítavá, opravdu nečekal.

"Becco, vím, že jsem ti ublížil, ale zkus mi věřit. Poslední šance, o víc nežádám... já tě miluju a klidně ti to budu opakovat pořád dokola, ale taky mám svou hrdost, takže se tě zeptám naposledy a jestli řekneš ně, odejdu a nechám tě na pokoji, to ti slibuje. Tak...zkusíš mi věřit?"

Po tomhle se v černovlásce něco zlomilo.

"Dobře...zkusím ti věřit, protože tě miluju, ale jestli mi zase ublížíš, budeš toho litovat."

Sirius se k ní přiblížil se lehkým úsměvem na rtech, přitáhl ji k sobě a řekl: "To má být výhružka?"

"Ne, jen varování," odpověděla Rebecca a pak Siriuse konečně nechala, aby ji políbil.

ooooooooooOoooooooooo

"Rebecca a Sirius," řekla Lily, když od stolu, u kterého seděla s Jamesem, Maisie, Remem a Peterem, pohlédla ke dveřím. Vzápětí se ale zarazila.

"Cože? Ti dva spolu? Pane Bože, drží se za ruce..."

"Oni spolu chodí," vypískla překvapeně Mai.

Remus s Jamesem na sebe jen spokojeně pohlédli, protože to byla tak trochu jejich zásluha. Právě oni dva totiž Siriuse nakonec přemluvili, aby Rebecce řekl, co k ní cítí.

"Becco, Siriusi, tady jsme," zavolala na ně Lily se zářivým úsměvem.

Na obou jejich kamarádech šlo v tu chvíli vidět, že trošku znervózněli z toho, že už to ví úplně všichni, ale nakonec se lokálem prodrali k přátelům a Sirius řekl: "Ehm... my spolu chodíme."

"Ne! Vážně? To jsme si opravdu nevšimli," dostala Lily záchvat smíchu a netrvalo ani vteřinu, než se k ní ostatní přidali.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amy P. Amy P. | Web | 27. prosince 2008 v 19:54 | Reagovat

Gigi, větší radost si mi už udělat nemohla:-) Těšila jsem se na kapitolu k NSN jak malé děcko. Opět se ti to moc povedlo. Tak já se zase budu nějaký ten týden těšit:-)

2 Dormedka Dormedka | Web | 27. prosince 2008 v 20:31 | Reagovat

Júúúú... Venoušku... :D Ty si takové sluníčko a jsem na tebe teď po zásluhách jako matka velmi hrdá... :D Aaaach, to bylo úžasné... :D Všechny jsou sice víly, princezny nebo královny (nebo aspoň většina), lae i tak je to úžasné, jen bych je chtěla vidět ve skutečnosti... :D A teď začne dalších několik dní, týdnů a měsíců teroru, než napíšeš další kapču... :D:D Júúúúúú.... sem jako měsíček na hnoju!! :D Víc ti povím na icku... :D

3 ClaireM ClaireM | Web | 27. prosince 2008 v 20:33 | Reagovat

Tak konečně "pan Black" dostal rozum... Ani se mi tomu nechce věřit. :D

4 Lirael Lirael | Web | 27. prosince 2008 v 21:55 | Reagovat

Taky si mě strašně potěšila. :) Navíc jsem hrozně zvědavá na ten ples. Tak snad nás nenecháš tak dlouho čekat. :)))

5 Hope Hope | Web | 28. prosince 2008 v 1:07 | Reagovat

tak jo, konečně jsem na konci...tedy ne, že bych z toho měla radost, ale číst kapitolu o 13 stranách...na to mě neužije, však víš...tahle část, a nejen ona, byla naprosto skvělá, úžasná a já nevím jaká ještě...a to, co se ti povedlo tvým rozhořčením ve mně zlomit se po přečtení znovu spojilo a já se znovu dostala tam, kde jsem byla...ale to je jedno :o)

moc se těším na ten ples a jenom doufám, že ji Sirius znovu neublíží...a ten konec U Tří košťat neměl chybu :o)

krásné, krásné, krásné :o)

6 Efka Efka | 28. prosince 2008 v 17:56 | Reagovat

Úžasné......já tuhle povídku prostě miluju a ty to víš :-) Udělala si mi radost :o) :o) Moc se povedla......Máš velkou představivost, hlavně co e oblečení týče

7 šárka šárka | 28. prosince 2008 v 20:39 | Reagovat

to je bezvadný ani jsem další kapču nečekala takhle brzo ale moc se ti povedla

8 hwesa hwesa | Web | 29. prosince 2008 v 1:07 | Reagovat

nooo... super kapča... tie šaty by si mohla potom trošku viac opísať lebo vôbec neviem ako vyzerajú, alebo máš obrázky?... inak je to vážne super a teším sa keď vyprodukuješ niečo ďalšie :-)

9 Dromedka Dromedka | Web | 29. prosince 2008 v 12:19 | Reagovat

Muhehe, nechci být hnusná, lae myslím, že obrázků se dočkáte... *hvízdá si a kouká všude jinde, jen ne na obrazovku*

10 wisty wisty | Web | 30. prosince 2008 v 13:52 | Reagovat

uh... nádhera, povedený, úžasný:)

11 Illandris Illandris | Web | 30. prosince 2008 v 20:48 | Reagovat

To je skvělý, že se dali znovu dohromady, a ten konec byl nejlepší, jsem se smála:D

12 Irča...čačačá Irča...čačačá | E-mail | Web | 3. ledna 2009 v 23:53 | Reagovat

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

JO!

v

JO!

vystihuje to dost přesně, co tím myslím?!

13 luckily luckily | Web | 4. ledna 2009 v 11:29 | Reagovat

páni, to byla úplně super rozkouskovaná kapitola!!! výběr těch šatů byl zajímavý a ten konec se Siriusem a Beccou byl skvělý!

vážně moc super, těším se na další!;)

14 Angel Angel | 14. ledna 2009 v 18:52 | Reagovat

Píšeš krásně. A já prosím o další kapitolku mocinky moc pa Angel

15 Agnes Lore-Ley Agnes Lore-Ley | Web | 17. ledna 2009 v 18:18 | Reagovat

tak konečně napíšu komentář :D

Tuhle povídku jsem četla/čtu děsně dlouho XD

Hlavně proto, že jsem to louskala tak nějak...na přeskáčku :)

Takže souhrn...romantika není úplně moje kafe :)

Ale tahle povídka mi byla svým způsobem sympatická :) Taková...nenáročná na přemýšlení :) hezky se u ní relaxovalo :)

Toť můj dojem :)

16 Don Don | 24. února 2009 v 23:32 | Reagovat

Moc hezká povídka :-)

17 Emma Emma | E-mail | Web | 16. června 2009 v 17:18 | Reagovat

:-xxxxxxxx super

18 Reehan Reehan | E-mail | Web | 13. října 2011 v 7:47 | Reagovat

Pěkný....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.