close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

7.kapitola-Ach,ty tresty (2.část)

22. června 2008 v 13:25 | Gigi |  Never say never
JSEM ZPĚT!!!! Po měsíci a pár dnech konečně přidávám pokračování k NSN... předem Vás upozorňuju, že název kapči se zatím pořád ještě moc nehodí, ale to přijde:-) no, co bych ještě napsala...snad jen, že děkuju všem, kteří dál chodí na náš blog, i když to bylo poslední dobou hodně slabý, co se týká nových kapitolek atd atd... přeju Vám příjemné čtení a mooooc prosím o komentáře, protože už mi to strašně chybělo:-) Vaše Gigi

"Reme, vážně sem kluci nepřijdou?" strachovala se Maisie, když za nimi Remus zavřel dveře chlapecké ložnice a políbil ji. "Víš, nechci, aby se ti něco stalo. Kdyby sem totiž vrazil James, tak se obávám, že i když jste kámoši, proletěl bys oknem," dodala Maisie se smíchem.
"Neboj, zlato, kluci sem určitě nepřijdou," usmál se Remus a Mai se konečně uklidnila a pevně ho objala.
Nějak pořád nemohla věřit tomu, že se na ni obrátilo štěstí a že její první kluk je ten nejlepší, jakého si mohla přát.
"Náměsíčníku?" Do ložnice vrazil James.
Maisie s Remem od sebe rychle odskočili a pak Mai otráveně pronesla: "No, neříkala jsem to? Co tady chceš, Jamie?"
"Co já tady chci? Až do dneška jsem žil v domnění, že tohle je můj pokoj, takže by mě spíš zajímalo, co tady chceš ty?" zeptal se jí James a významně si oba provinilce prohlížel.
"Prosím tě, Dvanácteráku, nechovej se jako Maisiin otec. Chodíme spolu sotva dva dny. To jako myslíš, že jsme se chystali spolu spát?" vyjel na kamaráda Remus, čímž Mai i Jamese dokonale překvapil, protože na tohle u něj nebyli zvyklí.
"Jo, "brácho", nechovej se jako můj otec a dej si odchod," smála se Maisie a snažila se Jamese vystrkat z pokoje. "Nebo chceš ještě něco?"
"Jo, chtěl jsem se zeptat, jestli nevíte, kde je Lily," zabručel James a lehce zrudl, čímž na tváři svých přátel vyvolal široké úsměvy.
"Šla se projít. Nejspíš bude někde u lesa. Tak a padej!" A Maisie vypoklonkovala Jamese z místnosti.
"Nezamkneme?" Mrkla pak na Rema a ten mávl hůlkou a ozvalo se tiché cvaknutí.
"Konečně sami," usmál se pak a přitáhl si Maisie zpátky do náruče.
ooooooooooOoooooooooo
"Lily?"
Asi po půl hodině hledání James rudovlásku konečně našel. Maisiina informace, že je Lily "někde u lesa" se totiž neukázala jako dvakrát užitečná, protože Zapovězený les byl zatraceně velký a na jeho okraji bylo plno mýtinek obrostlých starými stromy, takže najít tam jednu malou zrzku nebylo nic jednoduchého.
"Ááááááááááááá," zaječela Lily a vyplašeně vyskočila na nohy. "P - Pottere? Ježíši Kriste, chceš mě zabít?" pokračovala zrzka a zrychleně dýchala.
"Teď už ne," zubil se na ni James rošťácky.
"No, na to, že máš na sobotní večer trest, jsi nějak dobře naladěný," ušklíbla se Lily.
"To asi proto, že ho mám s tebou."
"Zrovna tohle jsi mi připomínat nemusel. A co tady vůbec děláš? Chceš něco?"
"Jo...totiž...Lils..."
Na Jamesovi bylo vidět, že je nervózní a rozpačitý a že se mu ale vůbec nechce pokračovat. Lily se tedy ležérně opřela zády o jeden strom a docela dobře se bavila. Nervózní a rozpačitý James Potter - no, kolikrát za život se vám tohle podaří vidět?
"Ano?" pobídla ho Lily s cukajícími koutky.
"Jsem rád, že se tak bavíš," řekl James uraženě a naštvaně a Lily to právě přestalo bavit. Taky chtěla Jamesovi něco říct a nechtělo se jí do toho a tušila, že on jí chce říct něco podobného, ale zařekla se, že ona se první neomluví.
"Ani ne," odsekla.
"No, prostě, Lily, chtěl jsem se... chtěl jsem se ti...ehm...omluvit," vypadlo konečně z Dvanácteráka a i když to Lily čekala, překvapilo ji, že se někdo jako James Potter může tak roztomile omluvit.
"Aha...a za co?"
Ježiš, Lily, ty jsi taková potvora. Takhle ho nechat dusit.
No a co? Jenom ať se chlapeček pěkně snaží, však se má za co omlouvat.
Myslíš?
Zmlkni!
"No, jak jsi mi říkala o tom snu a tak, chci se omluvit za to, ž jsem tě zklamal, jenže já si prostě nemohl pomoct... Snape mě strašně vytáčí a ještě víc od tý doby, co ti řekl, že ji... no... mudlovská šmejdka," poslední dvě slova James zašeptal, protože se mu tahle urážka absolutně příčila.
"Ale tos nemusel. Já se o sebe dokážu postarat sama, ale i tak dík," usmála se na něj Lils a Jamesovi málem poklesla brada. Lily se na něj usmála:-D.
"Tak... snad abych šel," rozloučil se James a chystal se odejít.
"Ehm... Potte...Jamesi, taky jsem se ti chtěla omluvit," zastavil ho Lilyin hlas a James se naprosto vykolejeně otočil.
"Ale...," začal.
"Prosím tě, nech mě to doříct. Ani nevíš, jaké to pro mě je omlouvat se zrovna tobě. Mrzí mě, žes kvůli mě dostal na zítra ten trest... mlč... je to kvůli mě... kdybych ti hned věřila, že tam McGonagallová je, nemusel jsi to všechno brát na sebe, já bych jí to nějak vysvětlila a bylo by... prostě omlouvám se a ještě jednou moc dík, žes to vzal na sebe."
"V pohodě, pro tebe bych to udělal znovu," usmál se na ni James zářivě. "Jo a Lily, jak se ti zdálo o tom, že jsme přátelé...nemohli bychom to fakt zkusit?" dodal váhavě.
"A slíbíš mi něco?"
"Cokoli."
"Přestaneš napadat Severuse."
"Něco lehčího?"
"Alespoň přede mnou."
"Platí."
"To jsem ráda. Tak půjdeme zpátky do školy, ne?"
A tak opustili mýtinku a zamířili ke škole. Celou cestu se smáli a bavili jako by byli přáteli už roky a všichni bradavičtí, kteří je viděli, si kladli stejnou otázku: Nezaklel je někdo?
ooooooooooOoooooooooo
"Ale kdybys viděla ten jeho výraz... já... když jsem mu to řekl a přímo do očí... tvářil se nějak takhle," a James začal kohosi napodobovat, čímž u Lily vyvolal takový záchvat smíchu, že málem neprolezla otvorem v obrazu Buclaté dámy.
Víte, když do nebelvírské společenky vleze vysmátá Lily Evansová, není to zase až tak neobvyklé, ale když se za ní vynoří James Potter, směje se zřejmě tomu samému co ona a nezve ji na rande, to je něco tak nového, že celá společenka ztichla.
"Co je?" zeptali se Lily a James unisono, když došli k Rebecce a nechápavě se rozhlíželi po ještě nechápavěji se tvářících spolužácích.
"To myslíte vážně?" zeptala se Rebecca a pak propukla v hlasitý smích.
"L-Lily, P-Pottere... nebo t-teď u-už a-asi J-Jamesi, fakt to myslíte vážně?" vykoktala ze sebe Rebecca mezi jednotlivými záchvaty.
"Co je?" To přišli Maisie s Remem.
Tohle už bylo na chudáka Rebeccu moc. S uslzeným obličejem a ještě víc vysmátá spadla z křesla na zem a tam poloseděla, pololežela a držela se při tom za břicho.
"Uhm...Becco?"
"Promiň, Mai." Rebecca se konečně dala trochu dohromady, takže mohla konečně svým přátelům vysvětlit, čemu se tak smála. Nebelvírskou věží se pak opět rozlehl veselý smích.
"Ahoj, květinko! To jsem rád, že se směješ, protože za pár hodin nás čeká trest," zahlaholil Sirius, když vletěl do společenky a objal Rebeccu kolem pasu.
"Blacku, ještě jednou mi řekneš květinko a dotkneš se mě a udělám z tebe dva malý do školky," odsekla Rebecca a setřásla Siriusovy ruce.
"Ale tak nebuď hned naštvaná," smál se Sirius.
"Pane Bože, Blacku, drž aspoň jednou HUBU!"
"Díky, ale nemusíš mi říkat Pane ani Bože," chlamalo se dál to černovlasé pako.
"Tohle nemá cenu," rezignovala Rebecca a svalila se do křesla.
"Jamie? Nebude ti vadit, když si sednu Removi na klín?" ušklíbla se Maisie na Jamese a ten po ní hodil tak ošklivý pohled, že ostatní hned začalo zajímat, co se stalo.
"Jamesi, nepřeháněj to s tou péčí o Mai tolik. Remus se o ni postará," smála se Lily, když jim Maisie barvitě vylíčila scénu v chlapecké ložnici.
"Toho se právě bojím," odpověděl James.
"Něco mi uniklo? Evansová, tys řekla Jamesovi Jamesi?" nechápal Sirius.
"Jo, přesně tak. Zakopali jsme totiž válečnou sekeru... a když už jsme u toho... jsem Lily," odpověděla Lils a s jiskřičkami v očích podala Siriusovi ruku.
Tomu chvíli trvalo, než mu došlu, co se děje, ale pak stiskl Lilyinu nabízenou ruku a s podtónem smíchu v hlase pronesl: "Sirius."
"Zrádkyně," prskla Becca po zrzce.
"Becco, jenom proto, že mu teď budu říkat Siriusi, s ním ještě nejsem kamarádka, tak toho nech."
"Blablabla," brblala Rebecca dál.
"Cooperová, to chce klid."
"Blacku! TY na mě nemluv!"
"Děcka, nechcete toho nechat? Jste jak malí," vložila se do rozhovoru Maisie, která si stále hověla na Remově klíně.
"Zato vy se chováte strašně dospěle," odsekla Rebecca.
"Závidíš?" zasmála se Maisie a něžně Rema políbila.
"Ach jo," povzdechla si Rebecca a ani nepostřehla, že Sirius proměnil její křeslo v pohovku, posadil se vedle ní a přitáhl si ji do náruče. Když si to konečně uvědomila, bylo pozdě, protože ze spárů Siriuse Blacka se utíká hodně těžko.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dromedka Dromedka | Web | 22. června 2008 v 16:10 | Reagovat

Hehe... jsem ráda, že si to konečně přepsala... ale jako kdepak je ten zbytek co si mi slíbila??? já to čtu celý znova, abych na konci zjistila, že už sem to jednou četla... ale to nevadí a vůbec... klidně bych si to přečetla ještě jednou... hlavně se teď o prázdninách snaž a piš a piš a piš... :D

2 Lirael Lirael | Web | 22. června 2008 v 16:15 | Reagovat

Úáááá!!! Já ti asi něco udělám. Nemohlas to napsat trochu delší??? Že bych sem pak nemusela lízt každou druhou hodinu a kontrolovat, jestli tady už neni pokračování?! :D

Což bych asi stejně dělala, ale to je jedno. ;)

Úžasně napsaný a tak všechno - miluju ty rozhovory Beccy a Siriuse. Píšeš úplně úžasně...

A já teď můžu jenom doufat, že se mi tě podařilo přesvědčit, abych na tu kapitolu nemusela čekat tak dlouho. O:)))

3 annetta annetta | E-mail | Web | 22. června 2008 v 19:08 | Reagovat

super=) moc se mi ta kapitolka líbila. Ale co pokráčko?=)

4 Gigi Gigi | Web | 22. června 2008 v 19:28 | Reagovat

holkyyyyyy moje, vydrzte, na pokracku uz se pracuje...

5 Efka Efka | 22. června 2008 v 20:59 | Reagovat

I když to čtu už po druhé, tak ti to musím podruhé pochválit :) pokračuje to pěkně, a čím dál tím víc se to zlepšuje s narůtajícími kapitolkami... no prostě celé je to super xD takže hooodně rychle piš dál.... teď to trochu pokulávalo a já se prostě musím dozvědět jak to pokračuje!!!!

6 romuska romuska | 22. června 2008 v 20:59 | Reagovat

super krása:))) už sa teším na pokračko:D

7 Terka Terka | Web | 22. června 2008 v 21:49 | Reagovat

je supééér....a jestli bude další kapča z atakhle dlouho,tak se asi oběsim.........takže makej,je an tom závislý můj život *smích*

8 passia passia | Web | 22. června 2008 v 22:39 | Reagovat

superna kapca 8-)

9 WongMay WongMay | E-mail | 23. června 2008 v 10:28 | Reagovat

krasa...rychle dalšíííííí

10 luckily luckily | Web | 23. června 2008 v 16:25 | Reagovat

jj  moc hezké!! jen tak dál...:)

11 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 23. června 2008 v 16:33 | Reagovat

Super, čekala jsem, kdy přidáš tu druhou část. Chtěla jsem se ještě omluvit, používám ve své kapitolovce příjmení Cooperová a vůbec jsem si neuvědomila, že ho máš v povídce ty, doufám, že se nezlobíš, vážně jsem si toho nevšimla, přísahám. Jinak, vážně pěkná kapitola, tak za měsíc další??? xD

12 Gigi Gigi | Web | 23. června 2008 v 16:55 | Reagovat

to vubec nevadi:-) treba nakonec budou pribuzny:-D ne,sranda:-D..heeej, ty ses desna, mesic,jo?:-D tak dva...neee, uz pisu treti cast, mohla bych ji sem dat jeste dneska

13 Illandris Illandris | Web | 23. června 2008 v 17:31 | Reagovat

Super, fakt jsem se bavila. Ten James, jak jim tam vtrhnul:))

Tak honem pokráčko, snad bude dřív:)

14 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 23. června 2008 v 17:50 | Reagovat

tak to počkej, já a děsná?? kdo tady přidal kapitolu (pardon, ČÁST kapitoly) až po měsíci????

15 Gigi Gigi | Web | 23. června 2008 v 18:06 | Reagovat

no, já, ale teď už to měsíc nebude, ptž konec kapči přidám asi tak za minutku:-D

16 Emma Emma | E-mail | Web | 16. června 2009 v 15:54 | Reagovat

dobrýž no lily má nějakej divnej den

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.