Salud mes amies... :) Normálně jsem psala slohovku do češtiny... vím, že tohle vás asi nezajímá, ale já to sem musela ¨át, protože jsem to slíbila někomu... takže... je to jen životopis fiktivního rodáka... nejprve to měl být Cimrman, ale pak jsem si to rozmyslela... takže se nedivte, že je něco stejné, nebo že je tam stejný humor(jestli nějaký)... protože já Cimrmana prostě miluju... takže... co ještě dodat??? Dejte se do toho a kdyžtak zanechte koment... děkuju mockrááát... :) Vaše Dromedka... a nesmím zapomenout na věnování: Věnuju ho všem, kteří mají rádi Cimrmana... :P:P
Když 5. 5. 1996 nalezl ing. Gustav Polívka v Polabí truhlu ukrývající rukopisy, nákresy a jiné papírově dochované pozůstatky neznámého Františka Klacka, nikdo netušil, jakému skvělému géniu právě pan Polívka vdechl život. Tím, že se onu osudnou noc vydal hledat pirátský poklad, že byla bouře a on se musel ukrýt hluboko v hostinci U Tří růží, zapříčinil, že se svět mohl dovědět o jednom velice zvláštním a geniálním umělci. Tím, že objevil místo sice neoriginální, ale zato dobře ukryté truhly, rozpoutal mladý inženýr v celé České republice vlnu takzvané klackománie, kdy se každý vlastenecký Čech rozhodl hledat jiné, zbylé pozůstatky géniova života. Postupem času byla objevena spousta cenných informací a za použití veškeré techniky 21. století jsme konečně my, vědci z Vědeckého ústavu v Praze, dokázali popsat úmornou cestu jeho života. A vy budete první, kdo uslyší o zatím ne úplně známém akrobatovi, vědci, prodavači, letci, umělci, politikovi, lékaři a samozřejmě géniovi celou pravdu.
Samotný František, nazývaný také Franta, se narodil v některé malé vesničce na hranicích Česka a Německa, jedné chladné červnové noci kolem roku 1855, 1867, 1868, 1890 nebo 1893. Přesný rok není znám, jelikož z matriční knihy dnes již neexistující vesničky nelze zjistit absolutně nic. Ovšem za použití speciálních přístrojů fungujících na získávání informací z postupného rozkládání dusíkových zbytků uložených v géniových holínkách usuzujeme, že se Franta Klacek narodil 14. 6. 1867… plus mínus 236let. Ovšem, že ani s dnešní nejmodernější technikou nemůžeme dokázat přesný čas jeho narození, ačkoli se nám, vědcům z VÚ, podařilo zjistit, že to bylo kolem půlnoci. Jakožto syn slavné německé akrobatky s pouze jednou částí mozku, Leontýny Fraudové - Klackové a nepříliš slavného umělce Hermana Klacka měl mladý Franta obrovské štěstí. Zkušenost, kdy ho duševně nemocná matka oblékala do malých šatů jeho sestry Hermy a následného absolvování studia na dívčí škole, mu přinesla nejen spoustu informací o lidském těle, čehož následně využil při svých anatomických nákresech lidského mozku, o novodobém feminismu na dívčích školách, což se mu hodilo později, když zakládal svou vlastní neangažovanou politickou stranu, ale troufáme si říct, že získal i jisté schopnosti, které později sám velice často využíval. Franta Klacek nikdy neměl děti.
I když jeho matka měla pouze půl mozku a jeho otec sotva druhou, měl Franta z hůry naděleno více. Jako jediný obyvatel tehdejšího Rakouska - Uherska byl František vlastníkem jednoho a půl mozku. Díky svému daru, který vážil něco okolo 2kg, měl nyní 20letý Franta obrovský potenciál stát se něčím významným. Po úspěšném vystudování Vyšší odborné školy zemědělské v Mostě, kde absolvoval jako Františka Klacková se samými jedničkami, nastoupil mladý Franta na ještě vyšší odbornou školu v Praze, Frankfurtu, Paříži a Londýně. V 60 letech, kdy konečně skončil se svými studiemi, zjistil, že vlastně nic neudělal a nic neumí. Ovšem pro nás vědce byla tahle myšlenka z jeho strany jen sprostou lží a pomluvou. Za celý svůj život okusil Franta spoustu zaměstnání, ať už se jednalo o místo akrobata s jedním a půl mozkem, kdy skvěle doplňoval svou matku, nebo o jeho pokusy sestrojit všechny vynálezy popsané v knihách Julese Verna. Během svých studií ve Frankfurtu napsal několik divadelních kousků, které později daroval kamarádu Leoši Janáčkovi, ještě před známým Cimrmanem vymyslel žárovku, kterou mu později právě Cimrman i Edison ukradli, sestrojil první model letadla, který ovšem nikdy nelétal. Nejúspěšnějším rokem jeho života se dá nazvat rok 1900, kdy potkal v Paříži tehdy ne moc slavnou Marii Sklodowskou, pod pseudonymem A. Debierner s ní spolupracoval a významně tak dopomohl objevení polonia a později i radia. Ovšem za nějaký čas, kdy konečně dodělal i licenciát z chemie, ho přestala tato práce naplňovat a on sám od Marie odešel. Ovšem sehnal za sebe náhradu, jejího manžela a skvělého chemika Pierra Curie. Po několika letech dalších studií, výzkumů, založení politické strany, několika nákresech lidského těla, úspěšného podomního prodavačství se teď už postarší Franta rozhodl, že je načase využít své vzdělání v praxi.
Bohužel v jeho 60 letech ho už jako starého důchodce nikde nepřijali, což mělo za následek geniovo odebrání se do ústraní. I se svými čtyřmi kočkami se odstěhoval do hostince U Tří růži, kde s úspěchem vymyslel neoriginální místo uložení veškerého svého dědictví, které hodlal darovat celému světu. A právě zde nalezl již dříve zmiňovaný inženýr Gustav Polívka onu truhlu se všemi poznatky i jinými cennostmi patřícímu tomuto skvělému muži.
Úplně poslední zmínka, kterou se nám vědcům z VÚ podařilo nalézt, je ze stejného starobince, kde strávil své poslední dny i slavný Jára Cimrman, který by ovšem, uznejme všichni, bez Františka Klacka nebyl vůbec nic (jeho žárovka a jiné rady), a který Františka z celého srdce nesnášel. Ačkoli byl náš genius na sklonku svého života týrán, utlačován, zesměšňován a bylo mu odebráno právo na samostatnou sprchu, zemřel sice v ne úplné tělesné svěžesti, zato klidný a v pokoji v posteli, jak o tom později napsal Cimrman, který byl této podivné smrti svědkem. Nyní je jeho tělo exhumováno, jeho mozek bude použit na vědecké výzkumy a zbytek jeho těla bude pochován nejspíše v Praze, na čestném místě vedle ostatních českých umělců a géniů své doby.
Stali jste se svědky životní cesty jednoho génia, kterému ačkoli se ve své době nedostalo uznání, dnes se z něj díky inženýru Polívkovi stává velice oceňovaný článek české nejen vědecko-akrobatické společnosti. Děkujeme, že jste se zúčastnili výkladu nesnadného života tohoto slavného českého obyvatele a doufáme, že jednou mu propadnete alespoň tak, jako většina dnešní hrdé a vlastenecké České republiky.


Jééé... to se ti povedlo :-D myslím, že tohle by se mohlo naší paní pfofesorce líbit... a pokud ne, tak je to prostě profesorka :-D mi se to aspoň líbí :)