close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vždycky je naděje-PROLOG

23. dubna 2008 v 16:51 | Gigi |  Vždycky je naděje
Salut...tady je prolog k mé nové kapitolovce...je tam několik francouzských vět a někde chybí ty francouzský čárky a stříšky:-D,ptž jsem je na klávesnici nikde nenašla a ne všechny věty jsou asi správně,takže se francouzštinářům dopředu omlouvám...jinak chci tenhle prolog věnova úplně všem, kteří kdy na náš blog přišli...děkuji...jo,dole je slovníček:-)

"Maman? Papa? Vous etes ici?" zavolala jsem ode dveří našeho bytu, který se nacházel na předměstí Marseilles, ale odpovědí mi bylo pouze hrobové ticho. Něco nebylo v pořádku. Pak se z útrob bytu ozval jakýsi zvuk a já vytáhla hůlku - ještě, že už jsem plnoletá.
"Safíja?"
Úplně jsem nadskočila, když se přede mnou objevil právník a dlouholetý přítel mých rodičů - monsieur Paul Duval.
"Monsier Duval? Qu'est - ce qui se passe?" zeptala jsem se a ihned pojala neblahé tušení, protože mi došlo, že Paul Duval by tady nebyl, kdyby se něco nestalo rodičům.
"Safíja...je suis trés désolé,mais je doit dire a toi...tes parents sont morts," oznámil mi starý pán se slzami v očích.
"N-non...ce n'est pas vrai....ce n'est pas possible...non, non, NOOOOOOOON!" začala jsem hystericky křičet a plakat.
"Safíja, je sais que...," dál už jsem nevnímala, protože jsem omdlela.
ooooooooooOoooooooooo
Když jsem se probrala, manželka pana Duvala mi řekla, že jsem spala celé tři dny a pak jemně dodala, že je už všechno připraveno na pohřeb.
Moc lidí tam nebylo - vlastně jen já, Duvalovi a kněz.
"Je venge vous. Je jure!" slíbila jsem nad čerstvě pokrytým hrobem mých rodičů a když jsem na něj položila dvě bílé růže, nechala jsem se Duvalovými odvést zpět do jejich bytu.
"Chci se vrátit zpátky do Anglie. Musím se vrátit," řekla jsem jim, teď už anglicky.
"Tušil jsem to a naprosto tě chápu. Už jsem mluvil s profesorem Brumbálem. Bude tě zítra čekat v Děravém kotli. Všechno ti tam vysvětlí.
Než odjedeš, musím ti něco dát. Tví rodiče si u mě nechali závěť a dva klíče. Jeden je od vašeho bytu v Londýně a druhý od trezoru v Gringottově bance. To všechno je teď tvoje a ty s tím můžeš nakládat, jak chceš, protože už jsi plnoletá," odpověděl pan Duval také anglicky.
"Děkuji! Jsem vám oběma vděčná za to, co jste pro mě udělali i za to, co jste udělali pro mé rodiče," poděkovala jsem starým manželům, kteří pro mě byli jako prarodiče a paní Duvalová mě objala.
"Nemáš za co děkovat, ma chere, vždy tady pro tebe budeme," usmála se na mě.
Odpověděla jsem jí také úsměvem a pak jsem se přemístila do bytu, kde jsem s rodiči strávila šťastný rok a kde mi je teď všechno připomínalo. Chtělo se mi brečet, ale nemohla jsem. Už nebylo co. Smutek jakoby zmizel a ve mně zůstalo jen prázdno... to a taky touha po pomstě.
Pomocí kouzel jsem začala balit všechno, co se sbalit dalo, abych u sebe měla co nejvíce vzpomínek na rodiče.
Když jsem byla hotová, naposledy jsem procházela všemi pokoji.
V kuchyni jsem pořád viděla mámu, jak sedí u jídelního stolu a hůlkou diriguje nádobí, cítila jsem její jemnou ovocnou vůni a slyšela její hlas, když nás s tátou volala k večeři.
V pracovně jsem zase viděla tátu. Vždycky seděl v tom tvrdém nepohodlném křesle a s přemýšlivou vráskou u kořene nosu studoval dokumenty z práce - pracoval pro anglický konzulát ve Francii.
Zase mě začaly pálit oči, ale já věděla, že žádné slzy nepřijdou. Nepřítomně jsem přejela rukou po starých kyvadlových hodinách a pak jsem se se všemi svými zavazadly přemístila zpět do bytu Duvalových.
"Safíjo? Pojď jsem na chvíli, ještě ti musím říct pár věcí," ozval se pan Duval z obývacího pokoje.
"Ano?" zeptala jsem se, když jsem si kecla do křesla naproti panu Duvalovi.
"Takže...v Krásnohůlkách jsem již oznámil, že se po prázdninách nevrátíš. O tvém návratu do Anglie zatím ví jen profesor Brumbál a bude lepší, když to tak alespoň do začátku školy zůstane. Myslím, že ti nemusím vysvětlovat proč.
Safíjo, znám tě od narození a vím, že se chceš pomstít a taky vím, že tušíš, kdo tvé rodiče zabil. Nechci tě od toho zrazovat, jen tě prosím, abys byla opatrná a všechno si nejdříve promyslela.
No, měli bych se rozloučit teď, protože až budeš zítra odjíždět, budu už asi v práci.
Au revoir, chérie, bonne chance et sois prudente," usmál se na mě pan Duval se slzami v očích a objal mě.
"Non au revoir, mais a bientot. Merci beacoup pour tout," odpověděla jsem a pak se šla rozloučit s paní Duvalovou, což bylo nepoměrně horší, protože moje drahá "grand-maman" mi nepokrytě plakala na rameni. Nakonec to ale bylo za námi a já se šla naposledy klidně vyspat.
ooooooooooOoooooooooo
Brzy ráno jsem posbírala svoje kufry a když jsem otevřeným oknem naposledy vyhlédla na mé milované probouzející se Marseilles ozářené zlatými paprsky brzkého červencového slunce, zatočila jsem se na místě a pocit jako když vás někdo tlačí úzkou gumovou hadicí mi oznámil, že letím vstříc svému starému životu.
SLOVNÍČEK:
Maman? Papa? Vous etes ici? - Mami? Tati? Jste tady?
Monsier Duval? Qu'est - ce qui se passe? - Pane Duvale? Co se děje?
Safíja...je suis trés désolé,mais je doit dire a toi...tes parents sont morts. - Safíjo, je mi to velice líto, ale musím ti to říct...tví rodiče jsou mrtví.
N-non...ce n'est pas vrai....ce n'est pas possible...non, non, NOOOOOOOON!- Ne, to není pravda. To není možné. Neeeeee
Safíja, je sais que... - Safíjo, vím, že...
Je venge vous. Je jure! - Pomstím vás! Přísahám!
chérie- drahoušek
Au revoir, chérie, bonne chance et sois prudente- Sbohem, drahoušku, hodně štastí a buď opatrná.
Non au revoir, mais a bientot. Merci beacoup pour tout- Ne sbohem, ale nashledanou. Děkuji za všechno.
grand-maman- babička
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dromedka Dromedka | Web | 23. dubna 2008 v 18:04 | Reagovat

Hezounké... a dokonce jsem tomu rozumněla i bez slovníku... :) už se zase těším na další kapitolu... :)

2 Haňuli Haňuli | 23. dubna 2008 v 18:28 | Reagovat

Cooool!Jako chudák holka...Doufám,že ty všechny šmejdy kopne do koulí...

3 annetta annetta | Web | 23. dubna 2008 v 18:52 | Reagovat

hezký! ta frajina je super....aspoň se prosvičim:-D...naše profesorka by na mě byla hrdá...je to moc pěkný a jen ať jim holka pěkně ukáže jak se to dělá po francouzsku:)

4 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 23. dubna 2008 v 19:18 | Reagovat

Tak francoužštinu se neučím, ale kvůli tomuhle asi začnu:))))) Vypadá to moc dobře:)))

5 Efka Efka | 23. dubna 2008 v 19:46 | Reagovat

Mooooc pěkné Gigi, jako všechno ostatní od tebe :) je to nápadité :) francouzsky sice neumím, ale slovníček stačí....

6 alice alice | 23. dubna 2008 v 20:55 | Reagovat

Mignon :-) J'ai trouvé quelques petites fautes de la grammaire mais ce n'est pas grave :-) J'apprecie que tu écrit un peu en français - ma langue préférée :-)

Kdybys chtěla francouzskou klávesnici, tak klikni pravým tlačítkem myši na ikonku na dolní liště, kterou se mění jazyky (obvykle tam bývá cs a en), klikni na "nastavení", objeví se ti okno - tam klikni na tlačítko "přidat" a vyber si klávesnici - doporučuji "francouzština (Švýcarsko)" - má stejné rozložení jako česká, jenom tam nejsou česká diakritická znaménka, ale francouzská. Ta klávesnice "francouzština (Francie)" je úplně úchylná a normální písmena má jinak než česká, takže se na ní píše dost těžko, jestli jsi zvyklá na českou či anglickou klávesnici.

7 passia passia | Web | 23. dubna 2008 v 21:57 | Reagovat

uaaaa uplne superne esteze si tam dala aj ten slovnik, lebo sice par slovicok viem ale tie dlhe vety tomu som fakt nechapala 8-) tesim sa na pokracko

8 Lia Lia | 23. dubna 2008 v 22:05 | Reagovat

no zaujimave..az nato ze po francuzsky ani neceknem:D....ja sa ucim anglicky a taliansky...no ale aspon take ozivenie:D

9 Gigi Gigi | Web | 23. dubna 2008 v 22:13 | Reagovat

zlatíčka, děkuji mooc:-)

to alice: jj, tu francouzskou klávesnici určo využiju v dalších kapitolkách,dík

10 Terka Terka | Web | 24. dubna 2008 v 15:48 | Reagovat

Pěkný,dokonce s mi přidala lekci frájiny:-) ale mám radost,apč jsem většině rozuměla a to se učím od září:D  tak jo těším se na další kapču!

11 Danula Danula | E-mail | Web | 25. dubna 2008 v 18:04 | Reagovat

Páni...hezký...nejdřív jsem nevěděla co se děje, ale pak mi to došlo a moc hezký:) těším se na další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.