Prolog

4. dubna 2008 v 18:45 | Gigi |  Light in darkness
Vkládám prolog k Light in darkness...další kapča k NSN to sice není, ale i tak doufám, že se Vám to bude líbit a že budete komentovat...děkuji Vaše Gigi

"Yolando Sapphiro Celandine Sudworthová, ty budeš chodit do Kruvalu a tečka. Nebudu o tom s tebou dále diskutovat," zakřičela na svou dceru vysoká černovlasá žena s chladným pohledem.
Yolanda jen protočila oči a zavrtěla se, aby na šla na krásné a elegantní, ale velice nekomfortní pohovce v tmavém obývacím pokoji, pohodlnější polohu. O přestoupení do Kruvalu slyšela za letošní prázdniny už asi stokrát a po sté se také chystala matce stejně odpovědět.
"Ne, Eudoro, nebudu," řekla Yolanda a pohlédla matce do očí. Byly úplně stejné jako ty její - krásné velké černé oči - jen s tím rozdílem, že v těch Yolandiných se nikdy neobjevil chlad, který byl pro oči Eudory Sudworthové tak typický.
"Yolando, nemluv se mnou jako se služebnou s oslovuj mne matko, rozumíš?" zasyčela Eudora na dceru.
"Samozřejmě, Eudoro!"
"Už to opravdu přeháníš. Zahráváš si s ohněm. Víš moc dobře, co tě čeká, když budeš drzá a nebudeš poslouchat," zadívala se na ni matka a namířila na ni hůlku.
Yolanda se nejdříve přikrčila, protože věděla, co přijde, ale pak jí došlo, kolikátého dnes je - 13.8 - dnes slaví sedmnáctiny a to znamená jediné - může kouzlit mimo Bradavice, může se bránit.
V okamžiku, kdy Eudora švihla hůlkou a řekla: "Crucio!", uchopila Yolanda svou hůlku a pronesla: "Protego!"
Matčina kletba byla velice silná, takže Yolanda měla, co dělat, aby svůj štít udržela, ale nakonec se jí to povedlo a Eudora hůlku sklopila.
"Tohle byla poslední kapka, Yolando! Proč nemůžeš být jako Lucius, Bellatrix, Regulus nebo Narcissa? Ti ví, co se od nich očekává a poslouchají své rodiče. Ne, ty musíš být jako Andromeda a Sirius. Kam to Andromeda dotáhla, co? Vzala si nějakého špinavého mudlu. Myslíš, že tvůj otec - ať odpočívá v pokoji - a já jsme to všechno dělali, abys skončila jako ona? Samozřejmě, že ne! Ty si jednou vezmeš váženého kouzelníka z čistokrevného rodu a hned zítra odjedeš do Kruvalu, je ti to jasné? Do Bradavic se už nevrátíš a nebudeš se stýkat s tou mudlovskou šmejdkou ani s tou francouzskou krvezrádkyní ani s tou třetí. S tím bude jednou provždy konec!"
"Už jsi skončila?" zeptala se posměšně Yolanda. "Výborně! Teď dovol, abych řekla něco já tobě. Do Kruvalu NIKDY nenastoupím a nepřestanu se bavit s nejlepšími kamarádkami, jaké jsem kdy poznala, jen proto, žes mi to ty přikázala.
Andromedu přede mnou neurážej, protože je to skvělá holka a pokud tě to zajímá Ted Tonks - její manžel - je taky fajn. Ptáš se, jak to vím? To je jednoduché - byla jsem tajně na jejich svatbě.
A ještě něco - já nikdy nebudu jako ty a otec. NIKDY, rozumíš? Nenávidím zlo, nenávidím Voldemorta, nenávidím Smrtijedy, nenávidím Luciuse, Bellatrix, Reguluse i Narcissu a co je ze všeho nejdůležitější, nenávidím TEBE a jsem hrdá na to, že jsem se jako jediná z téhle rodiny dostala do Nebelvíru, protože to dokazuje, že mám v sobě víc z tety Eleanor než z tebe."
"Yolando, rozmysli si to! Ještě ti dám poslední možnost za všechno se omluvit a splnit, co ti přikazuji, ale pokud odmítneš, zřeknu se tě! Už nebudeš moje dcera a klidně si budeš moct jít k Andromedě nebo k Eleanor a tomu krvezrádci Potterovi nebo komukoliv jinému, ale předem tě upozorňuji, že to nezůstane bez pomsty," oznámila Eudora dceři.
"Cože? Vážně se mě zříkáš? Ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost. Odcházím, Eudoro! Ode mě omluvu neuslyšíš. Sbohem, matko," poslední slovo Yolanda pronesla tak pohrdavým tónem, že Eudoře zacukala ruka, v níž držela hůlku, ale ovládla se.
"Dobře, běž si sbalit! Pak si pro mě za mě odmávni Záchranný autobus a už tě tady nechci v životě vidět," řekla Eudora se stále stejně chladným pohledem a opustila místnost.
Yolanda ještě chvíli zůstala sedět a zdálo se, že nevěří tomu, co se právě stalo. Opravdu bude bydlet s tetou Elou, strýcem Henrym a bratránkem Jamesem... a samozřejmě se Siriusem Blackem. Yolanda se usmála - Potterovic dům bude za chvíli jako utečenecký tábor. Pak jí ale úsměv zmizel, protože se jí v mysli vynořila matčina slova "nezůstane to bez pomsty".
Rychle ale tyto temné myšlenky zahnala a vyběhla do své ložnice, kde v rychlosti začala balit všechny své věci.
Zrovna když se posadila na postel, aby z nočního stolku posbírala několik zarámovaných fotek, ozvalo se zezdola několik prásknutí až její sova Miracle vylekaně zahoukala.
"Klid, Miracle. To se jen Eudořini přátelé přemístili na "čaj o páté"," řekla Yolanda sově. "Asi bychom si měly pospíšit," dodala, ale přece jen neodolala tomu, aby na chvíli nespočinula pohledem na fotografii pořízené těsně před prázdninami, kde byla se svými třemi nejlepšími kamarádkami.
Lily Evansová - krásná malá rudovláska se smaragdově zelenýma očima, se kterou si byla nejbližší, pocházela z mudlovské rodiny, což ovšem Yolandě vůbec nevadilo, protože Lily byla nejenom skvělá kamarádka, ale i milá, nesobecká a šlechetná dívka. Pokud ale šlo o Yolandina bratrance Jamese Pottera, byla Lily tvrdohlavá jako býk a jen při pouhé zmínce o něm, vyletěla jako čertík z krabičky.
Jeanette Duvalová - vysoká štíhlá elegantní Francouzka s černými prstýnkovými vlasy a světle modrýma očima, kolem které bylo neustále plno kluků. Romantická Jeanette však stále čekala na toho pravého a krátkodobé románky jí nic neříkaly. Jak už řekla Yolandina matka, byla to krvezrádkyně a to jen proto, že členové její velice starobylé a čistokrevné kouzelnické rodiny odmítli sloužit Zlu.
Kimberly Linwoodová - hezká dívka se záplavou medově zlatých vlasů a zvláštníma zelenohnědýma očima byla nepoučitelná průšvihářka a to nejen, co se školy týká, ale i co se týká kluků. Tak jako ji nedělalo nejmenší problém obden zaspat nebo při hodině lektvarů roztavit kotlík, nedělalo jí problém ani zamilovat se do největšího parchanta, který se objevil v jejím zorném poli. Tentokrát (jak si Yolanda nevesele připomněla) to byl Lucius Malfoy.
"Za chvíli se zase uvidíme," usmála se Yolanda na fotku a pak ji i s ostatními uložila do již plného kufru. Pak ho zavřela, zmenšila a strčila do kapsy u mikiny. Naposledy se rozhlédla po té nenáviděné ložnici, vzala klec s Miracle a stiskla jedno místo na zdi. Okamžitě se objevila tajná chodba, která vedla až před dům. Tam pak Yolanda vytáhla hůlku a když se přihnal zářivě červený Záchranný autobus a mladý průvodce se jí zeptal, kam to bude, se spokojeným úsměvem řekla: "Godrikův důl."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melissa Melissa | Web | 4. dubna 2008 v 18:57 | Reagovat

superní prolog.. sice jsem se ztrácela v příbuzenských vztazích ale jsem zvědavá, jak to bude i yol zvládat... přece jenom si myslím, že to bude ještě fááááááákt zajímavý.. tak pokud máš psavou tak makej at je tady co nejdřív pokráčko...

2 Danula Danula | E-mail | Web | 4. dubna 2008 v 20:52 | Reagovat

dokonalej prolog:) těším se moc na pokráčko, takže šup, šup:)

3 Tereza Tereza | 5. dubna 2008 v 8:29 | Reagovat

Paráda. Jako ostatní se moc těším na pokráčko...jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet.

4 Kayla Kayla | 5. dubna 2008 v 12:12 | Reagovat

no nadhera parada proste je to uplne uzasne tak honem dalsi kapitolku!:)

5 Lirael Lirael | Web | 6. dubna 2008 v 12:18 | Reagovat

Souhlas s holkama, teď už se nemůžu dočkat nových kapitol hned dvou povídek. :)))

6 passia passia | E-mail | Web | 7. dubna 2008 v 16:00 | Reagovat

pekne tesim sa na dalsiu kapcu

7 Efik Efik | 10. dubna 2008 v 21:05 | Reagovat

tahle se ti taky povedla.. jako všechno co napíšeš!!!

8 Terka Terka | Web | 19. dubna 2008 v 16:22 | Reagovat

SUPER!!!

9 Jenny Jenny | Web | 20. dubna 2008 v 15:07 | Reagovat

Užasnéé! Jak ty to jen děláš, že mě dokážeš zaujmout po pár řádcích. Fakt, smekám před tvým talentem. Tenhle prolog se ti moc povedl, těším se na první kapitolu, doufám, že bude brzy

10 Sellena Sellena | Web | 29. října 2008 v 17:45 | Reagovat

super:D jdu dál....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.