Jako počasí

10. dubna 2008 v 20:26 | Efka |  Jednorázovky
Ehm... dovolte, abych vám představila dílo jedné mé kamarádky, která se po delší době odhodlala také přispět svojí troškou do mlýna... zatím je to jen!!! jednorázovka, ale snad se brzy dostaneme i dál... Takže je to Evka a doufám, že se vám tahle povídka bude líbit... ona sama se bála, že konec je trochu uspěchanej, ale já myslím, že v jejich případě se to dá pochopit... :) A prosím prosím o komenty... moc jí to pomůže rozjet se dál... Dííííííky....
Jen dodám... pro náhodníky... tématika Harryho Pottera...

Bylo deštivé sobotní ráno. Zapovězený les byl stejně temný jako obloha nad Bradavicemi, a na okna nebelvírské věže dopadaly velké dešťové kapky. Přestože bylo jaro v plném proudu, tráva se krásně zazelenala a všechno kvetlo, počasí připomínalo podzim. Foukal silný vítr, a o to zajímavější podívaná ven byla. Vzduchem poletovaly drobné kvítky, které neustály náporu větru.
Lily, která seděla u okna, a všechno to pozorovala, si pomyslela, že dnešní počasí je opravdu jako její nálada. Byla ráda, že nemusí mezi lidi, protože dnes jí nálada opravdu klesla na bod mrazu. A za všechno tohle mohl člověk, který jí až do včerejška připadal jako dotěrný, egoistický a namyšlený kluk. Nechtěla si to nejdřív přiznat, ale po včerejšku prostě musela na svého spolužáka Jamese Pottrera neustále myslet. To, co se stalo, se prostě nedalo jen tak přejít.
Zrovna včera bylo zrovna takové počasí jako dnes. A protože v takovém počasí Lily stejně nemohla ven, a jelikož měla obrovskou spoustu úkolů, rozhodla se, že si zajde do knihovny napsat pojednání o mandragorách. Když hledala mezi regály tu vhodnou knihu, zaslechla zpoza rohu rozhovor. Okamžitě věděla, o koho jde, a proto se radši chtěla vydat hledat do jiné řady. Vůbec nestála o setkání s Potterem a Blackem. Na jejich řeči neměla ani v nejmenším náladu. Chtěla otočit, ale najednou zaslechla své jméno. Co si zrovna ti dva o ní můžou asi povídat???
"Kámo, vždyť už se o tom bavíme asi po stý… to ti to mám zase znovu opakovat? Víš, že si myslím, že je Evansová celkem přijatelná holka. Je chytrá a dokonce pěkná. Ale sám taky nejlíp víš, že o tebe nejeví zrovna velký zájem. Možná se jí nelíbí tvý narážky, nebo v horším případě se jí nelíbíš ty… a taky v tom může mít prsty ten její šílenej zmijozelskej kamarádíček Snape. Když už jsme u toho, co takhle mu zase něco provést?" Tohle opravdu James slyšel hodněkrát, ale pořád se nedokázal smířit s tím, že jediná holka, o kterou kdy stál ho nechce. Raději Siriuse zchladil.
"No jasně, celý ty… místo, abys mě podpořil, tady vymýšlíš, co provést Snapeovi. Nechci se smířit s tím, že to tady všechno za pár měsíců opustíme a Lily už neuvidím. A nesměj se mi! Ty se svou pověstí budeš rád, že tě ta dotyčná vůbec bude chtít, pokud se zamiluješ. Vždyť si ze všech holek děláš jenom srandu. Raději mysli."
Lily úplně zdřevěněly nohy. Zůstala stát jako opařená za regálem s knihami a nevěřila vlastním uším. Vždycky si o Potterovi myslela, že je stejný jako Black. Lamač dívčích srdcí a obyčejný sukničkář. Tohle by ji ani v nejmenším nenapadlo.
Jenže takhle ji tam našel stát Black. Mezitím, co uvažovala o tom, co právě vyslechla, Sirius přišel s dalším ze svých ABSOLUTNĚ ÚŽASNÝCH nápadů. Otočil se a šel hledat knihu s návodem na nápoj lásky. A když odbočil do další uličky, tak málem narazil právě do Lily. Okamžitě mu při pohledu na ni došlo, co se stalo a překvapením ani nevěděl, co mluví… i když….
"Hej Evansová. Ty posloucháš cizí rozhovory? Je ti teď líp???"
Lily se cítila jako holčička, kterou nachytali při něčem, co se prostě nedělá… Konečně se vzpamatovala,
"Blacku, ty seš fakt úplnej idiot!!!" Rychle se otočila a utíkala… na knihu o mandragorách si ani nevzpomněla. Teď si přála být jen ve své ložnici a všechno probrat se svou nejlepší kamarádkou Jessicou.
Jess byla také překvaná, ale ne tolik… bylo jasné, že James, kdyby k Lily nic necítil, nevydržel by tak dlouho. Jenže až do teď si nebyla jistá, jestli prostě jen nechce dostat vše, co si usmyslí.
" Lily, já být na tvým místě, tak si za Potterem zajdu a všechno si s ním vyříkám. Bude to tak pro vás oba lepší a budete mít mezi sebou jasno… jestli to neuděláš, tak se to teď všechno ještě zhorší. Nechci tě do ničeho nutit, ale měla bys to asi udělat."
Tohle všechno se Lily hnalo hlavou jako vichřice. Byla trochu zmatená a nevěděla, co má dělat. V noci (když konečně aspoň na chvilku usla) se jí dokonce i o Jamesovi zdálo, což sama nedokázala pochopit. Přece jí vždycky lezl na nervy…. Ale teď ať se kamkoliv podívala, viděla jen jeho roztomilý úsměv a krásné oči…. Pomyslela si, že je naprostý blázen. Rozhodla se, že to udělá. Jess měla pravdu, musí si spolu promluvit. Jenže bylo celkem brzo. Třeba ještě spí. I tak se vydala do společenské místnosti… co kdyby. A James tam opravdu byl. Jak to vypadalo, taky zrovna v noci nespal, protože vypadal unaveně. A nejlepší náladu taky neměl, vypadal dokonce nešťastně, což se u něho zrovna často nevidí. Ale byl tam sám, což bylo ideální. Lily sebrala všechnu odvahu a oslovila ho: " Pottere… ehm Jamesi, mohla bych s tebou mluvit? Já jsem vážně včera nechtěla poslouchat, ale díky tomu cos řekl, jsem si něco uvědomila. Bude to znít asi hodně hloupě, ale já si až díky tomu včerejšku uvědomila, že jsi vlastně fajn kluk. Chtěla bych se ti omluvit za to, jak jsem na tebe neustále byla nepříjemná a protivná…."
Teď byl zase ten dokonale překvapený James. Tušil, že se něco musí změnit, když to Lily všechno tušila, ale tohle fakt nečekal. "Lily, to cos slyšela, jsem ti měl říct už dávno místo toho hloupého pokřikování a narážek. Když o tom tak uvažuju, choval jsem se jako hlupák. Ale teď když to teda všechno víš, a změnilas na mě názor…. Nešla by ses se mnou třeba někdy projít? Třeba.. třeba až ten déšť zase přejde?" Hmmmm fakt originální, pochválil se James, to jsem se zase předvedl
Když už se mluvilo o tom dešti…Oba si až teď všimli, že vlastně vůbec neslyší žádné bubnování kapek na okenní římsu. Podívali se ven, a uvidělim že zpoza mraků vykukuje slunce. Oba je to rozesmálo. Pohlédli na sebe, a napadla je stejná věc. Oběma bylo jasné, na co teď myslí. Přiblížili se k sobě, a pomalu, jemně se políbili. Oba je to utvrdilo v tom, že včerejšku vlastně ani jeden nelitujou… prolomil mezi nimi tu pomyslnou stěnu. Když byli zase schopní vnímat, vydali se spolu na snídani… po takovém výkonu museli nabrat nové síly. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gigi Gigi | Web | 10. dubna 2008 v 20:35 | Reagovat

Jsem ráda,že jsem první,kdo tuhle jednorázovku komentuje...Evii, naprosto úžasná...opravdu...na to, že je to tvoje první jednorázovka a žes ji napsala, když ses nudila, je skvělá...nevím, co víc by napsala...prostě krásná...zítra tě osobně přivítám v klubu spisovatelů:-D

2 Dromedka Dromedka | Web | 10. dubna 2008 v 20:46 | Reagovat

Jsem sice druhá, kdo to komentuje, ale i tak jsem moc ráda... povídka je krááásná a myslím, upřímně, že klub spisovatelů se nám hezky rozroste o vážně dobrého člena... :) Je dobře, že tě tam budem mít... paráda...

3 Efik Efik | 10. dubna 2008 v 20:48 | Reagovat

Kuju holky moje :) mvr :-*

4 Dave Dave | E-mail | 10. dubna 2008 v 21:06 | Reagovat

ac si mozna rekne kluk a komentume takovou romontaku.. ale i nekteri kluci maji romanticka srdicka (a to jsem i ja neviom jestli bohuzel nebo bohudik a to nejsem buzeranmt to jako fakt ne...:D) klazdopadne jeji povidka me docela zahrala na srdicku a v nektere casti jsem si naprosto zive dokazal predstavit .. avsak jedna vec me tam mrzela .. nemusela toto tema aplikovat zrovna na pottra... vim ze to je jeji nejoblibenejsi cteni ale i přesto to mohla vice zasadit do přirody.. nebo treba do stredověku .. plného hradů .. starých knihoven, bujných lesů a odvažných ritířů....

5 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 10. dubna 2008 v 21:12 | Reagovat

Je, James a Lily, ti patřej k sobě O:-). Ten konec je vážně trochu uspěchaný, ale zase aby se tam hádali, to by toky nebylo vono ;). A fakt, pokud je to tvoje první povídka, ještě k tomu napsaná z nudy, jak tady čtu, tak se teda klaním, je vážně moc hezká:)))

6 Tom Tom | E-mail | 10. dubna 2008 v 21:22 | Reagovat

Hej Evi fakt super, to sem nečekal, že v tobě dříme takový talent.. No a ještě k tomu, že si to psala z nudy tak fakt hrubé a to nejsem čtenář...   Jak sem řekl.. až budeš mít první knížku, tak chci ten první výtisk..

7 Dark Lady Dark Lady | Web | 11. dubna 2008 v 20:23 | Reagovat

ráda spřátelím:)

8 Danula Danula | E-mail | Web | 12. dubna 2008 v 14:52 | Reagovat

hezký a vůbec to není uspěchaný spíš bych řekla, že trefný:)

9 Tlouie Tlouie | Web | 12. dubna 2008 v 15:27 | Reagovat

Ahoj, promiň že sme se tak dlouho neozvali, ale já ani Ar-lee sme neměli čas, moc rádi se s tebou spřátelíme...

10 Terka Terka | Web | 14. dubna 2008 v 21:17 | Reagovat

Pěknééé:D

11 Haňuli Haňuli | 21. dubna 2008 v 20:00 | Reagovat

Ty jo Evi jsi fakt dobrá!Nevěděla jsem,že tak dobře píšeš!Na mě je to sice moc velká romantika,ale jinak se mi to moc líbí....

12 Bubu Bubu | 21. srpna 2008 v 14:14 | Reagovat

Úplně živě si tu situaci dokážu představit... Nwm co dodat...

13 Grencle Grencle | Web | 2. listopadu 2008 v 17:16 | Reagovat

moc moc moc pěkný..Lily  James a tahle oddechová jednorázovka..moc krásná

14 ClaireM ClaireM | Web | 27. prosince 2008 v 14:00 | Reagovat

Nádhera, nevím, co dodat, prostě nádhera.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.