1.kapitola- Co to máš na zádech?

19. dubna 2008 v 15:46 | Gigi |  Light in darkness
Po dlouhých 15 dnech je tady nová kapitola. Neříkám, že krize je pryč a tak kapitola podle toho taky vypadá...nevím, nemám z ní dobrý pocit, ale nechám to na vás...prosím moc o komentáře- zkuste aspoň 5...mocka mi to pomůže...děkuji Vaše Gigi

Yolanda vystoupila z autobusu, rozhlédla se a zhluboka se nadechla. Jak tady bylo krásně. Malou vesničku jakoby nepoznamenaly žádné hrůzy, které se děly ve světě. Ne, pořád to bylo to krásné mírumilovné místo, kde však Yolanda nemohla trávit tolik času, kolik by si přála. Kvůli její matce...
"A dost," okřikla se Yo v duchu, "už zase myslím na Eudoru. To stačí!"
Po chvíli přemýšlení, kterým směrem se má vlastně vydat, zamířila Yo rovně a netrvalo dlouho a před ní se vynořil malebný dvoupatrový domek světle broskvové barvy. Zahrada, ve které stál se zeleně a zlatě třpytila v posledních paprscích zapadajícího slunce, lehký vánek se proháněl mezi ovocnými stromy a květinami a roznášel jejich vůni po okolí. Po nebi pluly roztomilé obláčky a sem tam kolem proletělo hejno vesele zpívajících ptáčků. Yolanda se cítila nádherně. Konečně byla doma.
Yo opatrně otevřela branku a po cestičce vysypané štěrkem došla k hlavní dveřím, kde uchopila klepadlo ve tvaru hlavy ptáka fénixe a několikrát zabušila. Viděla, jak se za okny v předsíni rozsvítilo a chvíli na to se dveře rozletěly dokořán.
Stál v nich vysoký muž s rozcuchanými uhlově černými vlasy a pomněnkově modrýma usměvavýma očima - její strýc Henry Potter.
"Yolando? Co tady děláš? Ale...pojď dovnitř, povídání počká," řekl Henry překvapeně, ale pak se na neteř usmál a zavolal do chodby: "Elo, kluci, máme návštěvu!"
Yolanda mezitím postavila klec s Miracle na stůl, vytáhla z kapsy svůj kufr, vrátila ho do původní velikosti a pak už jen čekala, co se bude dít až ji spatří ostatní obyvatelé domu.
"Yolando!" vykřikla Eleanor Potterová - malá štíhlá ženuška s kaštanovými vlasy a oříškově hnědýma očima- když dívku spatřila a pak ji sevřela do náruče. Yo sebou bolestně škubla, čehož si Eleanor okamžitě všimla s zkoumavě na neteř pohlédla.
"Yo? Je ti něco?" zeptala se.
"Ne, nic...asi jsem jen rozlámaná po té jízdě Záchranným autobusem," usmála se Yolanda. " A kde je James se Siriusem?"
"Tady!" ozvali se jmenovaní a vrazili do předsíně.
Yolanda se na ně zářivě usmála a nemohla se na ně vynadívat. Připadalo jí to jako roky, ne jako měsíc, co se s nimi naposledy viděla.
James Potter, její bratránek se stejně rozcuchanými vlasy jako měl jeho otec, ale s očima oříškově hnědýma po matce, který byl už od prvního ročníku beznadějně zamilovaný do její nejlepší kamarádky Lily. Yolanda ho v tom samozřejmě podporovala, protože věděla, že to James myslí s Lily vážně, ale Lily to prostě nechtěla pochopit. Yo brala Jamese jako mladšího bráchu, což ho občas neskutečně vytáčelo. Nemohl unést, že Yo je skoro o půl roku starší než on:-D.
Sirius Black - vyhlášený bradavický proutník, jehož dlouhým černým vlasům nedbale spadajících do čela a uhrančivým šedým očím jen málokterá dívka dokázala odolat. Yolanda měla to štěstí, že Siriuse znala už od dětství a že ji tedy bral jako mladší sestru a ona jeho jako staršího bráchu. James sice na konci šesťáku Yo naznačoval, že se Siriusovi zřejmě líbí, protože o ní mluví častěji než je zdrávo, ale Yo ho nebrala moc vážně. Za prvé, byli se Siriusem jako sourozenci a začít si něco se svým skoro bráchou? Ne, díky:-D. Za druhé, Sirius byl opravdu velký děvkař a o takového kluka Yo rozhodně nestála. A za třetí, se zařekla, že si nikdy nezačne nic s kouzelníkem z čistokrevné rodiny a už vůbec ne s Blackem. Ano, Sirius sice utekl z domova a nechtěl mít se svou rodinou nic společného, ale přece jen to byl pořád Black a jeho namyšlené a povýšené chování Yo jen utvrzovalo v tom, že kdo se jako Black narodí, Blackem taky zůstane.
"Hele, sestřenko, nekoukej na nás jako bychom spadli z Marsu a pořádně se s námi přivítej," řekl rozjařeně James a nastavil Yo náruč, do které se hned vrhla a objala Jamese kolem krku. James naštěstí věděl, co Eudora Yolandě provádí, takže ji nestiskl moc pevně.
"Chyběl jsi mi, Jimmy! Ani nevíš jak," zašeptala mu Yo do ucha a James ji ochranitelsky pohladil po vlasech.
"Ehm...nechci rušit vaši dojemnou "sourozeneckou" chvilku, ale, krásko, já jsem snad vzduch?" ozval se naoko ublíženě Sirius.
"Vůbec ses nezměnil," zamumlala Yo, ale pak Siriuse také objala.
"Tak, děcka, teď si půjde Yolanda vybalit a pak si musíme promluvit! Šup, pomožte jí s kufrem a pak se vraťte dolů," zavelel Henry a trojice se vydala do druhého patra, kde měl pokoj James se Siriusem a vedle byl jeden taky pro Yolandu.
"Díky moc, kluci! Klidně už běžte. Já se jenom převlíknu a hned dorazím," usmála se Yo na kluky a vypoklonkovala je z pokoje.
Teda...fakt jsem tady...skoro tomu ani nemůžu věřit...jsem doma s lidmi, které mám ráda a kteří mají rádi mě. Konečně můžu být šťastná.
Zatímco Yo přemýšlela, vybalovala si věci a hledala nějaké pohodlné oblečení na doma. Ani si neuvědomila, že už je v pokoji asi půl hodiny, takže nadskočila úlekem, když zrovna v okamžiku, kdy stála uprostřed ložnice jen v jeanech a podprsence, vrazil do pokoje Sirius.
"Yo? Kde...," větu už Sirius nedořekl, protože uviděl polonahou Yolandu uprostřed pokoje.
Tentokrát však známý casanova neoněměl z toho, že měl před sebou spoře oděnou krásnou dívku, ale z toho co uviděl na jejích zádech.
"Yolando?! Co to máš na zádech?" vyhrkl Sirius, pomalu došel až k dívce a otočil ji obličejem k sobě.
"To je jedno, Siriusi! Je to za mnou," odsekla Yolanda a chtěla se mu vytrhnout.
Sirius ji ale držel pevně a upíral do jejích černých očí svůj stříbřitý pohled. "To není jedno. Chceš mi snad říct, že ta tenká červená rána, co se ti táhne kolem celé páteře snad byla nějaká nehoda? Jak dlouho už ji tam máš? Vždyť není vůbec zahojená," nedal se Sirius jen tak odbýt.
"Od začátku prázdnin," sklopila Yo nešťastně hlavu, "je to černá magie, Siriusi. Už to tam budu mít na pořád. Sakra....víš, jak mě to bolí?" Yolanda se rozplakala.
Sirius nevěděl, co má dělat. Na tohle nebyl u Yo zvyklý. Vždycky byla silná a nikdy neplakala nebo alespoň ne před ním. Avšak teď tady před ním stála drobná dívenka s kaštanově hnědými vlasy a velkýma černýma očima plnýma slz. Siriusovi ten pohled rval srdce. Vůbec nevěděl, co se to s ním děje. Yolandu přece bere jako sestru a ... teď na to nemůže myslet.
"Yo, uklidni se, ano? Teď spolu půjdeme dolů a ty tu jizvu ukážeš Henrymu a Ele."
"Musí to vědět," dodal nekompromisně, když Yo zavrtěla hlavou.
"T-tak dobře," souhlasila nakonec, setřela si slzy a když si oblékla volnou tuniku, aby ulehčila svým zádům, mohli konečně sejít dolů.
"Yolanda vám chce něco ukázat," řekl Sirius, když s Yo vešli do obývacího pokoje.
Yo věděla, že teď už nemá na výběr, takže se k Jamesovi, Henrymu a Eleanor obrátila zády a vyhrnula si tuniku.
"Pane Bože," vydechla zděšeně Eleanor, když uviděla to, co před několika okamžiky Sirius. "Yolando, kdo ti to udělal? To Eudora?"
"Ano, teto, byla to Eudora," odpověděla Yo a posadila se na pohovku vedle Jamese, který se jako jediný na nic neptal a pouze sestřence povzbudivě stiskl ruku.
"Takže to bude zřejmě jeden z důvodů, proč jsi tady,že?" zeptal se Henry a ruce zatínal v pěst. Nemohl uvěřit, že jeho malé Yolandě někdo takhle ubližoval.
"No, strýčku, je to jeden z důvodů, ale je toho o hodně víc. Totiž...."
"Ale přece se teď o tom nebudeme bavit. Yo, ty půjdeš se mnou a pokusíme se něco udělat s tou ránou," vložila se do rozhovoru Eleanor.
"Teto, ty myslíš,že jsem to nezkoušela?" řekla Yolanda a do očí se jí už zase draly slzy. "Vždycky to bylo ještě horší. Je to černá magie toho nejhoršího stupně. Matka zná i horší kletby než je Cruciatus... ne, teď vám to všechno řeknu a vy se pak rozhodnete, jestli tady můžu zůstat."
"Souhlasím, takže Yo můžeš začít, ale i kdyby to, co nám řekneš bylo kdoví jak strašné a nám teď šlo o život, musíš vědět, že tě nikdy nepošleme pryč," usmál se na ni strýc Henry.
"Všechno to začalo už na začátku prázdnin, když mi Eudora oznámila, že už se do Bradavic nevrátím a že půjdu na Kruval. Řekla jsem jí, že do Kruvalu mě nedostane a ona se naštvala a použila na mě Cruciatus. Tak to šlo každý den, pořád stejně...řekla, že jdu na Kruval, já řekla, že ne a ona použila Cruciatus...víte, bylo to strašné, ale já jsem to snášela, protože jsem pořád měla pře očima vás všechny a co nejvíc jsem se snažila odpoutat od té bolesti.
A pak, když u nás byli na návštěvě Eudořini přátele-Blackovi (Yo pohlédla na Siriuse), Malfoyovi i se svými povedenými dětičkami, mě Eudora donutila, abych se s nimi sešla, chovala se slušně a zase nadhodila téma Kruvalu. Myslela, že když tam jsou cizí lidi, že si nedovolím odporovat, jenomže já jsem odpověděla stejně jako vždycky. Matka byla úplně nepříčetná. Vzala svou hůlku a už chtěl říct Crucio, když ji najednou paní Blacková odvedla pryč z pokoje. Po chvíli se vrátily a Eudora nám oznámila, že jí paní Blacková poradila kouzlo, kterým mě zaručeně zkrotí.
Naprosto přesně si tu chvíli pamatuju...
"Yolando, vyhrň si hábit," přikázala mi.
"Ne, to neudělám," odsekla jsem a Eudora tedy švihla hůlkou a hábit se poroučel k zemi. Pak se naštvala ještě víc, protože jsem pod ním měla mudlovské oblečení.
Všichni se na mě dívali jako na nějakou špínu a pak se zvedl Lucius, přišel ke mně, strhnul ze mě tričko a obrátil mě zády k Eudoře.
Pak už si pamatuju jenom šílenou bolest kolem páteře. Bylo to strašné. Všichni se chechtali a když Eudora přestala, použila to samé kouzlo i Siriusova matka. Po druhé to bylo ještě horší. Už jsem bolestí nemohla ani křičet. Lucius mě pořád držel, abych nespadla na zem a náramně si tohle mučení užíval. Nakonec jsem upadla do bezvědomí.
Od té doby už matka sice to kouzlo nepoužila, ale zato třikrát denně používala Cruciatus. No a dneska jsme se pohádaly a ona mi řekla, že si klidně můžu jít. A já jí řekla, že půjdu. Nejsem si tím jistá, ale možná si myslela, že jsem příliš zbabělá na to, abych odešla, takže třeba ještě ani neví o tom, že jsem pryč, ale dozví se to a co když mě bude hledat? Určitě bude...sama řekla, že když odejdu, nezůstane to bez pomsty," dokončila Yolanda své vyprávění a v pokoji se rozhostilo ticho narušované pouze tikáním hodin.
Jako první se ozval Sirius: "Yo...mrzí mě to...promiň."
"Siriusi, ty se nemáš za co omlouvat. Nemůžeš za to. Byla to tvoje matka a ne ty, kdo Eudoře to kouzlo poradil," usmála se na něj Yolanda smutně.
"Já vím, ale i tak...jsem Black a...," Sirius jen naštvaně zavrtěl hlavou a odešel z pokoje.
"Půjdu za ním. Yo, kdykoliv budeš potřebovat,jsem tady," řekl jí James a vydal se najít kamaráda.
"Yolando, cos nám řekla, je velice vážné a nebezpečné. Zůstaneš tady. K Eudoře se v žádném případě nevrátíš a tady budeš v bezpečí, dokud se nevrátíte do Bradavic. Potom se o tom každopádně musí dovědět Brumbál, aby se to už nikdy nemohlo opakovat," řekl své neteři Henry nezvykle vážným hlasem.
"Tak dobře...moc vám děkuji...už jen za to, že jste mě vyslechli a že vím, že na to nejsem sama," zašeptala Yolanda, objala strýce i tetu a pak se rozhodla, že zajde za klukama, aby Siriuse ujistila, že on opravdu za nic nemůže.
Vyšla po schodech až ke dveřím Jamesova a Siriusova pokoje a zrovna, když chtěla lehce pootevřené dveře otevřít dokořán, ozval se Jamesův hlas: "Sakra, Tichošlápku, ty za to přece nemůžeš! Yolanda tě z ničeho neobviňuje, tak se přestaň obviňovat taky ty sám."
"Jo, můžu za to já, Dvanácteráku...," odpověděl rozčileně Sirius.
"Tak to mi, prosím tě, vysvětli jakto," řekla James nechápavě.
"Protože tu kletbu, co na ni Eudora použila, jsem vymyslel já, když na mě matka použila Imperius."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dromedka Dromedka | Web | 19. dubna 2008 v 16:17 | Reagovat

Super jako vždycky.... ty jo... už teď se těším na pokračování... a vlbec není slabá... dokonce myslím, že se krize odstehovala, ne-li odešla na dobro... :)

2 Terka Terka | Web | 19. dubna 2008 v 16:30 | Reagovat

Další kapču,je to supéééér!

3 Danula Danula | E-mail | Web | 19. dubna 2008 v 16:33 | Reagovat

Páni úžasná kapitola, ale co ten konec? ty brďo ta na něj bude asi pěkně naštvaná přestože za to v podstatě nemohl....jo a myslím, že tahle kapča nebyla vůbec špatná:)

4 Any Any | Web | 19. dubna 2008 v 19:03 | Reagovat

samozřejmě ráda se spřátelím, máš krásné povídky!!!

5 Efka Efka | 19. dubna 2008 v 19:42 | Reagovat

Moooc pěkná!!! krize se odstěhovala jinam....

6 Gigi Gigi | Web | 19. dubna 2008 v 20:00 | Reagovat

děkujiiii, holky mojéééééé:-)

7 Ginny Potter Ginny Potter | E-mail | Web | 19. dubna 2008 v 20:09 | Reagovat

rýchlo dalšiu..je to skvelé

8 annetta annetta | Web | 19. dubna 2008 v 20:14 | Reagovat

sqelí! krize se nedá poznat, jen tak dalej:)

9 passia passia | Web | 19. dubna 2008 v 22:06 | Reagovat

oh tak to ma fakt dostalo super

10 Haňuli Haňuli | 21. dubna 2008 v 20:31 | Reagovat

ty jo super!Je mi jí upe líto:(Chudák...A ten konec byla šupa;)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.